Vakuum

Mravokárná stará kletba
tudíž lesem posetá
stíní se přes veliký megafon
od poloviny vývojového druhu do poloviny studu
rokování nechce sebe najít v tichosti
otázky mračí se na zádech
je zima studená
a ptáci mrznou v letu
jen kdyby se teplota snížila na krucifix
to by bylo poté mnoho k legraci daného
jenže dnes jsou pojmy jen povrchní dojmy
každý silák si je upeče s holí jak polívkovou saň
vane rychlost shůry vane podivný dopis
vane lecjaký rým vane stařenčina ruka
posetá hradbami mračí se pod obroučkami
není samotná v melancholické lípě
jako kdyby žáry natáhly skřipce skrze okenice
mrtvoly by otupily nože
zajíc usnul by na vavřínech
noci jsou bezesné až na politikovu kůži/jedovatou/
a my se dívali,jak celé univerzum stárne a praská a deformuje se a hnije atd.

---