Beze strachu

:-)) hezké..

docela hezké, ale nijak převraté. milé, hravé, nenápadné

Vždyť já jsem to navrhl skoro stejně, jen jsem místo "slzy mé" navrhl "mé slzy", aby to ještě víc vyniklo civilností - "slzy mé" je přece jen maličko patetické. Ale velký rozdíl v tom na druhé straně nevidím.

Nebát se krachu je jedna věc, a nezhroutit se až krach přijde je věc druhá. Máš to za TIP

Jsem rád, že už se nebojíš krachu, Desinko, ale mám výhrady k druhé půlce. Asi bych se vykašlal na rým a na počty slabik a nechal bych to plynout (ale je to jen můj názor, neber ho moc vážně): jak hebké plátky tvých rtů mění mé slzy v smích...

Je to krásné, zvlášť druhá půlka. Bacilův návrh má něco do sebe, osobně bych resignoval na rýmy úplně a zbavil se ve třetím verši toho nehezky vyčnívajícího "krachu".

Jistě možností je mnoho (závorkova verze by mohla znít): zbavils mě mého strachu (vášní..) už nebojím se krachu! (zvláštní..) -zvláštní, jak rtů tvých hebké plátky mění slzy v smích zpátky preferuji však prvotní verzi (nápad) autora (resp. autorky) a proto T

Tip beze slov.

Bacílku: Původně nebylo mým záměrem, aby se poslední řádka rýmovala s nějakou jinou - vlastně mi to došlo, až když jsem to napsala, a pak už jsem to nechtěla měnit! Albi: Mě se líbilo, jak ten krach hezky zní, ale chápu, že to někomu může připadat příliš přehnané! (závorko): To, co jsi napsala se mi líbí, ale není to úplně můj styl. :-)))

Je to dost prdlí na to, aby to bylo skvělí, Albi snad chtěl říct, že pokud se něco rýmuje tak jako prachu - strachu, tak to fakticky moc ční, a ten rým "zbytek" věty zabíjí (přehluší) Ohledně Bacila - poslední dva řádky (však i u tebe (Vás) - psáno mnou takhlencto : mění slzy mé (toť aby vyvolalo napětí) v smích (rozuzlení :-)) a ááááhoj boBotic