Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePředovolební boj ala Lety
24. 01. 2006
0
0
1252
Autor
Tonko
To, co se dnes děje, jen tak neuvidíte a kdyby to mohli vidět ti, o kom se mluví, tak by v hrobech museli dělat salta.
Můžeme být svědky veřejného popírání holocaustu na jedné straně a na druhé straně je to legitimní právo vztyčení památníku obětem holocaustu, kde se toto gesto uctění obětí, stalo jen ubohým zviditelněním pseudopředstavitelů romské menšiny.
Pseudopředstavitelé a etnopodnikatelé otevřeli pandořinu skříňku. Z památníku udělali totem diskriminace a rasismu páchaném na Romech v dnešní společnosti a to za pomocí medializovaného problému o prasečáku stojícím na místě, kde umírali lidé. Toho se chytli extremisté, kteří roztočili nacionalistickou spirálu plodící jen nenávist.
Z problému zájmové skupiny se stal etnický problém řešený na politické úrovni a pak se nemůžeme divit, že tohoto „problému“ využijí „politické strany“, aby na sebe poukázali a zviditelnily se v předvolebním období. Tím ovšem nechci nijak zlehčovat výroky Edelmannové a nijak brát legitimitu postavení památníku romským obětem holocaustu v Letech u Písku. Jen chci poukázat na to, jak v dnešní době , lze využít obětí 2.sv. války v předvolebním boji.
Kdybychom žili v otevřené občanské společnosti, tak by se to nemohlo stát. Zájmová skupina by poukázala na to, že tam, kde umírali lidé, stojí dnes prasečák a bylo by na občanech, co s tím udělají. V žádném případě by se tento problém nenazval adjektivem etnický a jako takový by se řešil. Prostě by se to vyřešilo např. referendem , jak je to běžné v otázkách občanských a nikoli stálým dohadováním se o terminologii a sémantice slov.
Nyní můžeme sledovat debatu o tom, co znamená koncentrační, sběrný a likvidační tábor. Taky se Vám to zdá přinejmenším zbytečné?
Dále se setkáme s debatou na téma, kdo to vlastně zemřel v Letech u Písku? Byli to Romové, Cikáni, Sintové atd. nebo to byli nevinné oběti 2.sv.války definované podle rasových zákonů a tím nepřátelé Říše?
Bylo by to možné, zeptat se těch, kdo vydechli naposled za ostnatým drátem v Letech u Písku, kdo jsou? Tak věřím tomu, že by se identifikovali jako příslušníci rodů a ne příslušníci národa. Bylo by to stejné jako bychom přišli za panem Novákem a ptali se ho k jakému totemu patří. Tito lidé byli a jejich potomci jsou etnicky indiferentní, což znamená, že pro sebe nemají pojmenování … proto se můžeme setkat s Cikány, Cigány, Romy, apod. Tito lidé se podle všeho sebeidentifikovali se svým rodem a nenapadlo by je, se identifikovat jakožto Romové, Sintové, Ungrikeroma apod. To jsou pojmy majoritní, vzniklé v podstatě na stejných premisách jako rasové zákony.
Takže debata na téma, kdo to vlastně umíral v Letech u Písku, by se dala uzavřít asi tak: „Byli to podle rasových zákonů NEPŘÁTELÉ ŘÍŠE a hlavně, pro nás, BYLI TO LIDÉ STEJNÍ JAKO MY.“
Pro opravdové labužníky historie, pak můžu doporučit nepotrestanou Edelmannovou. Je to exemplární příklad laxního přístupu státních zástupců k veřejnému popírání holocaustu na jedné straně a na druhé bravurní politický tah Edelmannové na nezahojenou ránu osolenou etnickou nálepkou, která jí posloužila ke zviditelnění sebe a své Národní strany, která je zájmovým spolkem neonacistů, fašistů a jiných zakomplexovaných lidí.
Celá tato medializovaná aféra kolem „prasečáku“ posiluje nacionalismus ať ten novorozený romský nebo český. Je důležité si uvědomit, co chceme jako občané České republiky. Chceme, aby na našem území žili lidé - občané nebo jen národy a nárůdky se navzájem tolerující a přitom by se nejraději postříleli? Chceme dále posilovat nacionalismus tím, že necháme na svobodě ty, kteří s nálepkou Českého národa, veřejně popírají holocaust?
Chceme z občanské ostudy dále dělat problém romský a tím dále posilovat nacionalismus?
Antonín Ferko
Můžeme být svědky veřejného popírání holocaustu na jedné straně a na druhé straně je to legitimní právo vztyčení památníku obětem holocaustu, kde se toto gesto uctění obětí, stalo jen ubohým zviditelněním pseudopředstavitelů romské menšiny.
Pseudopředstavitelé a etnopodnikatelé otevřeli pandořinu skříňku. Z památníku udělali totem diskriminace a rasismu páchaném na Romech v dnešní společnosti a to za pomocí medializovaného problému o prasečáku stojícím na místě, kde umírali lidé. Toho se chytli extremisté, kteří roztočili nacionalistickou spirálu plodící jen nenávist.
Z problému zájmové skupiny se stal etnický problém řešený na politické úrovni a pak se nemůžeme divit, že tohoto „problému“ využijí „politické strany“, aby na sebe poukázali a zviditelnily se v předvolebním období. Tím ovšem nechci nijak zlehčovat výroky Edelmannové a nijak brát legitimitu postavení památníku romským obětem holocaustu v Letech u Písku. Jen chci poukázat na to, jak v dnešní době , lze využít obětí 2.sv. války v předvolebním boji.
Kdybychom žili v otevřené občanské společnosti, tak by se to nemohlo stát. Zájmová skupina by poukázala na to, že tam, kde umírali lidé, stojí dnes prasečák a bylo by na občanech, co s tím udělají. V žádném případě by se tento problém nenazval adjektivem etnický a jako takový by se řešil. Prostě by se to vyřešilo např. referendem , jak je to běžné v otázkách občanských a nikoli stálým dohadováním se o terminologii a sémantice slov.
Nyní můžeme sledovat debatu o tom, co znamená koncentrační, sběrný a likvidační tábor. Taky se Vám to zdá přinejmenším zbytečné?
Dále se setkáme s debatou na téma, kdo to vlastně zemřel v Letech u Písku? Byli to Romové, Cikáni, Sintové atd. nebo to byli nevinné oběti 2.sv.války definované podle rasových zákonů a tím nepřátelé Říše?
Bylo by to možné, zeptat se těch, kdo vydechli naposled za ostnatým drátem v Letech u Písku, kdo jsou? Tak věřím tomu, že by se identifikovali jako příslušníci rodů a ne příslušníci národa. Bylo by to stejné jako bychom přišli za panem Novákem a ptali se ho k jakému totemu patří. Tito lidé byli a jejich potomci jsou etnicky indiferentní, což znamená, že pro sebe nemají pojmenování … proto se můžeme setkat s Cikány, Cigány, Romy, apod. Tito lidé se podle všeho sebeidentifikovali se svým rodem a nenapadlo by je, se identifikovat jakožto Romové, Sintové, Ungrikeroma apod. To jsou pojmy majoritní, vzniklé v podstatě na stejných premisách jako rasové zákony.
Takže debata na téma, kdo to vlastně umíral v Letech u Písku, by se dala uzavřít asi tak: „Byli to podle rasových zákonů NEPŘÁTELÉ ŘÍŠE a hlavně, pro nás, BYLI TO LIDÉ STEJNÍ JAKO MY.“
Pro opravdové labužníky historie, pak můžu doporučit nepotrestanou Edelmannovou. Je to exemplární příklad laxního přístupu státních zástupců k veřejnému popírání holocaustu na jedné straně a na druhé bravurní politický tah Edelmannové na nezahojenou ránu osolenou etnickou nálepkou, která jí posloužila ke zviditelnění sebe a své Národní strany, která je zájmovým spolkem neonacistů, fašistů a jiných zakomplexovaných lidí.
Celá tato medializovaná aféra kolem „prasečáku“ posiluje nacionalismus ať ten novorozený romský nebo český. Je důležité si uvědomit, co chceme jako občané České republiky. Chceme, aby na našem území žili lidé - občané nebo jen národy a nárůdky se navzájem tolerující a přitom by se nejraději postříleli? Chceme dále posilovat nacionalismus tím, že necháme na svobodě ty, kteří s nálepkou Českého národa, veřejně popírají holocaust?
Chceme z občanské ostudy dále dělat problém romský a tím dále posilovat nacionalismus?
Antonín Ferko