Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChtěl bys být čmelákem?
Autor
Henriet
Sníh zakřupal pod nohama, větev jí zalechtala v obličeji. Polštář voněl po jehličí a trošku píchal. Až se ráno vzbudí, bude mít jehličky otisklé na tváři. Čaj na stole už vystydl. Teď připomínal Vltavu pod Karlovým mostem. Světlo lampičky snad mělo napodobit osvětlení na obloucích mostu. Jen Brunclík a panoráma Hradu tu chybí.
Punkerka se žvýkačkově růžovým čírem se chechtá do mikrofonu. Zpívá něco o svobodě, iluzích a lidstvu, co pomalu ztrácí identitu. Po koncertě jí možná ukápne slza. Za ty, co tady už byli a vzdali to; za to, že zas něco skončilo. Banda človíčků poguje pod pódiem do roztrhání těla. Oni ještě naději neztratili. Dokud je muzika, není tak zle.
Zkus se vtělit do tvorečka se šesti nohama. Zkus nemít mozek a pochytávat okolní věci jen nervovou soustavou. Zapomeň na čas. A jez ostružiny.
Tučňák na obrázku se přikryl sněhem. Až se vyspí, vyholí si číro a obuje těžký boty. Prý se to dnes nosí. Psali to v novinách.
Když namaluješ tužkou kluka s modrýma očima, promluví na tebe anglicky. Rukou si prohrábne blonďatý vlasy a snad začne zpívat. Holka v puntíkovaných šatech na něm visí očima a on se utápí v žalu. Nedoufej, že ti řekne něco povznášejícího. Na to už nevěří.
Toužit po triku batikovaném krví a souložit na jednorožci. Vědět, o čem sní hmyz a chleba krájet obouručním mečem. Když přeplaveš vodní příkop a přelezeš hradní zeď, sny se ti třeba splní.
Nezoufej! Staň se čmelákem. Nebo si kup kytaru.