Z(a)traceni

Malý pokus zabrouzdání ke generaci mrtých básníků.. opět složené s Danem

Možná z trávy, možná z chlastu se mi hlava točí,
nevím, čím to, v dálce vidím její smutný voči.
Její smutný voči, co vyděšeně koukaj,
rozechvělé rty, co písničku si broukaj
rty se chvějí, slova nejdou,
hlava prázdná, srdce plný,
kříž si nesou,
slzy roní,
slzy padaj ze strachu
padaj k zemi, do prachu,
prachu cesty zapomnění,
cesty, z které návrat není
v bufetu na nádraží ,za ruku ji podrží,
pár polibků s chutí vína,
nastupuje kocovina,
a pak v šeru ze sázky,
milování bez lásky
pak jí řekne: "sbohem kotě,
peníze Ti nechám v botě"
pak se tiše vypaří
z vlakového nádraží
někdy tiše zavzpomíná
u srdce ho vina jímá,
když ji vidí zmlknutou
za nádražní trafikou,
koukal na ni, jak tam stála,
se slzami v očích, na lidi se smála..

---