Vše je jedno

Tohle patří do Alchymisty

TAK ŘÍKEJ HRDINO. Nejsem žádný hrdina. KAŽDÝ JE, TOŤ REALITA - PODIVNÁ. Hledal jsem Hlavní postavu z hlavních postav svého života, akčního hrdinu, třeba Dona Quijota. MNE? PROČ MNE? Jí! I já s mohutnými mlýny válčil, ničil a budoval, trhal, bortil a slepoval, zvěstoval, tvrdil, si přál, znovu ničil a budoval! Abych vše změnil, spojil a svázal? Toť realita - podivná. Pak jen škrkneš, rozfoukáš a spálíš, mocným plamenem nespokojených, plamenem neukojených citů, přání a tužeb. Ó milý Done, jak majestátný pohled, ale toť tvůj pohřeb. TO?! SNAD? Snad není jiné než této cesty, pojí srdce, duše, těla, tvoří mosty. Snad ničení a budování, si přání? Snad hledání. A tak se zase vrhám svištícím lopatkám vstříc, abych zničil to co nemám a zjistil, to co nemám, nemohu mít víc. PĚKNÉ, JENŹE ABY BYLY VELKÉ LÁSKY VELKYMI, MUSÍ V SOBĚ OBSAHOVAT TRAGÉDII. NIC VÍC NEŘIKÁM. KDYŽ LÁSKU NAJDEŠ, UŽ NENÍ NUTNÁ. NUTNÉ JE LÁSKU HLEDAT, NACHÁZET JI A NUTNÉ JE OKAMŽITĚ POTÉ JI ZTRATIT. LÁSKA JE ODEPÍRÁNÍ: MĚL BYS BÝT ŠŤASTNÝ D*: BEZ LÁSKY BUDEŠ MILOVAT NAVŽDY. To? Snad? Snad já hledal Boha, víru, sebe. PRÝ AKČNÍHO HRDINU! Já našel Tebe, budiž synonymem slova - J^ - nebe.

---