Sám v cele

Bolek: Opravdu moc působivé. Chtěl bych napsat jakési chladné, kladné zhodnocení, bez emocí. Jak to udělat, když jsem jich plný. Opravdu strašně hluboké dílo. Ten přesvědčivý popis, při kterém se člověk ztotožní s příběhem, ta popisnost až krutě přesná. Moc se mi to líbí. A také mě to moc děsí.

Vybízí mne to k tomu, ptát se, kolik zneuznaných spasitelů zemřelo pro to "své" myšlení. A proč vlastně TEN, dočkal se takovéto rehabilitace.
Ale jinak...jen houšť a větší kapky....a tak mne napadá...dokázal by jsi napsat něco podobného, posunuto v čase, o několik tisíc let dopředu ?

Bolku - jsem rád, že jsem Tě příjemně naladil, ale mám intenzivní pocit, že děláš ukvapené závěry (na podkladě dosud předvedeného dle mne nelze soudit). Navíc výrazy, které používáš mi připadají poněkud patetické a nadnesené (nadčasový přínos ....?..! ). A konečně - necítím to tak. K próze je dle mne třeba odvést daleko víc duševní práce, životních zkušeností, vůle rozhodnosti a talentu (k té dobré určitě), než toho jsem schopen. Ono vlastně k poezii taky, ale na určité úrovni ji lze provozovat téměř jako bezbolestnou zábavu. (ono to chválivé prostředí v písmákovském pařeništi samo revokuje - samozřejmě nesmíme ztrácet ze zřetele, že realita je úplně jiná !!!)

To nebyla nadsázka ani ironie.
Nebyl to ani uzávěr.
Jen povzbuzení k přechodu od bezbolestné zábavy do perné práce. A nepřehlížej ono "by mohlo", které nám vždy připomene, že nemáme nic jisté.

Ty poslyš, Břízo. Sneseš dobře míněnou radu od protivy Bolka?
Věnuj se víc próze. Jsi v ní velmi přesvědčivý! A máš na to dostatečný potenciál: emotivitu, psychologii postavy, dynamiku myšlení i znalost souvislostí. To, co z toho může vzejít, by mohlo být významným a nadčasovým přínosem pro český literární fond.
Snad mi příznivci tvé poezie odpustí...

Skláním se před hloubkou tvých myšlenek a způsobem jejich vyjádření. Tvůj talent ve mně zvětšuje komplex méněcennosti, sebelítosti a nevíry v sebe sama... Máš opravdu co říct a hlavně víš JAK to říct. Díky.

Bolku, teda klobouk dolů, fakt dobrý....

Viděl jsem HO - Bože já HO viděl !!! Co to s ním udělali ! Jak se ho jen mohli dotknout !!! Co jsem to jen dopustil ?! Mlátili do něj tak, že to snad nemohl přežít ! Byl šokovaný strachem a bolestí, zalitý krví - vůbec se nehýbal !! Visel za ruce na provaze jako jehně stažené z kůže !!! Ale já TO viděl ! viděl !!! VIDĚL !!!
Kolikrát už jsem to už viděl - jak trestá Řím. Kosti starého Zachariáše se ještě klátí ve větru na dřevě za městskou branou.
Ale tohle byl ON - moje poslední naděje !
A co jsem udělal ???
NIC ! NIC !! NIC !!!
Strachem a hrůzou přimrazený jsem blekotal že ho neznám, a snažil jsem se, aby na mém hlase nebylo poznat rozrušení !!!
Ne Iškariotský - to já HO zradil !
Kolikrát jsem se holedbal, kolikrát jsem si svatosvatě sliboval, že ho budu chránit - vždyť i meč jsem si opatřil...ale teď ? CO teď ??!
Jsem živá mrtvola - to já měl být mučen a zavražděn.
Nechápu - nerozumím - mám se svým mečem probodnout ? Nebo se pověsit se zrádci na větev ? Nedokážu to - jsem ZBABĚLEC - k smrti se nenávidím.
ON říkal, že dobrý pastýř za své stádo položí život.
Ale já nepřijímám Jeho oběť !!!
Nejsem jí hoden !!!