Kurtizána

záleží tom, jaký jsou duší ne jak se tváří se svatozáří nebo bez,nenávist v nás tuší

Ferlinghetti má dalekou cestu
myslí všech zabedněnců.
Zní jim jeho hlas, co naříká
a kreslí rýhy do dlaní věnců
slova, která nikdo neříká.
Slova, co nesou kříž pro nevěstu.

V bílém šatu, jemná, něžná
nevěsta či nevěstka jen?
Nikdo neví, mlčky kráčí k oltáři.
Zírají na ni, má tisíce jmen.
"Tu měl as každý", však nikdo ji nezná.

Zírajíc na kněze v hábitu,
jak zvěř hnaná vlky dívat se může.
Zpívá si pohřební písně potají,
otírá slzy své květenstvím růže
a snaží se nevnímat ty, co se dívají
na ni jak na špínu bez citu.

---