Zimní pohlednice

Krampol se opět otřásl smíchem. Podíval jsem se na hodinky a zjistil, že už musím jít. Vypnout televizi a ...Ještě nazout sněhule, budu žádoucí, napadlo mne...(jako tenkrát ve čtvrťáku, Jitřena se mi tak krásně smála do tváře).

Venku padal sníh, až moc toho sněhu, toho bílého neštěstí. Střechy garáží se prohýbaly pod tou nadílkou. Nahmatal jsem v náprsní kapse pohlednici. Lipno...nikdy jsem tam vlastně nebyl, není to škoda? Ještě jednou jsem se začetl.

                                                 Jemina Ráhme

                                                 Talstaban 256, Ikzersk

                                                 787553, Kyrgystan

Ahoj Jemčo,

píšu ti z dovolené, z Lipna, to víš, vždycky sem si přál se tu rekreovat. Je tu plno turistů z německy mluvících zemí, hlavně němců (vtipné, že?) Myslím, že se tu na chvíli uvelebím, i když bez tebe to není taková zábava...Co my se nadováděli, vzpomínáš? Jemča a Láďa - dvojka k pohledání, říkali všichni...ach, už je to tak dávno...

Vzpomínáš na mě ještě? Jak se vůbec máš tam na východě? Tuhle jsem potkal Karin s děckem (už má děcko, malého Kamila)...no nic, budu muset končit,  dochází mi místo na psaní

                                                                             Láďa Adolf

p.s. - zdravím i tvoji rodinu, Ašazavijana a pana Karla

Prokřehlou rukou jsem hodil pohled do schránky. Mráz mi vykouzlil pod nosem nudli a já se cítil tak sám, jako ještě nikdy.