Toužím...

Toužíš.

Toužíš po štěstí. A toužíš po lásce.

Potřebuješ to a přitom žít se dá dál.

Unikáš smutku jen díky cizímu neštěstí; to neštěští tě sice bolí, ale co naděláš...?

Usínáš v náruči ledního medvěda a budíš se v objetí horkého písku.

Ta poušť tě pohltí, když uhoří žirafa.

Nespi už!

Hlaď jazykem ušní lalůček a na hroty si pozor dej!

Jak palisáda před mocným hradem, co krví zborcena jest, ti přijde snad to drobné ucho, však nezoufej!

A stesky jez.

Pozři všechnu špínu světa, rána se ti zacelí a ta zbylá dlouhá léta budem všichni veselí.

Toužíš. Letíš. Ulítáš...

Křídla tvá ti dala víra.

Žába smutně zazpívá a had svůj ocas začne žrát.

Dnes se dobře umírá.

A zítra? Zítra budem spolu spát...