Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rakev

07. 02. 2006
1
0
1116

Jedu si tak autem a našel jsem rakev,

Byla mrtvá a přitom se dívala na mě.

Jen ji míjím a bojím se na ni pohledět,

Je tak černá, jako můj oblek…

A tak asi změním šatník,

Třeba ji nebudu tak přitahovat.

Nebo ji pozvu na kafe – černý.

Je tak neobvyklé mít tyto myšlenky?

To není žádnej Mekáč - projet okolo bez povšimnutí!

Je po půlnoci a já čekám, až přijde…


ginevra
18. 02. 2006
Dát tip
první tři verše se mi nelíbí, ale zbytek ano. trochu mi řpipadne, že ještě neumíš dobře popsat atmosféru. říkáš: "našel jsem rakev", ale já se při tom vůbec nebojím, ani nejsem otřesena... možná to chce jen upravit slov, nevím. Každopádně dva poslední verše jsou moc moc hezké. už to mám, jsi občas moc civilní, to mi vadí. ale možná je problém v mé potřebě emocí v básních

ginevra
18. 02. 2006
Dát tip
upravit rytmus slov jsem zapomněla :)

Háber
09. 02. 2006
Dát tip
zuajímavé...*

Jane_Koc
09. 02. 2006
Dát tip
dobrý je to stim kafem........ pekný :-)

hlavně bacha na bílé obleky, to je pak smutnější potkat bílou,,,,

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru