Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRakev
07. 02. 2006
1
0
1116
Autor
Raskolnikov82
Jedu si tak autem a našel jsem rakev,
Byla mrtvá a přitom se dívala na mě.
Jen ji míjím a bojím se na ni pohledět,
Je tak černá, jako můj oblek…
A tak asi změním šatník,
Třeba ji nebudu tak přitahovat.
Nebo ji pozvu na kafe – černý.
Je tak neobvyklé mít tyto myšlenky?
To není žádnej Mekáč - projet okolo bez povšimnutí!
Je po půlnoci a já čekám, až přijde…
první tři verše se mi nelíbí, ale zbytek ano. trochu mi řpipadne, že ještě neumíš dobře popsat atmosféru. říkáš: "našel jsem rakev", ale já se při tom vůbec nebojím, ani nejsem otřesena... možná to chce jen upravit slov, nevím. Každopádně dva poslední verše jsou moc moc hezké.
už to mám, jsi občas moc civilní, to mi vadí. ale možná je problém v mé potřebě emocí v básních