Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šachovnice

23. 02. 2001
0
0
489
Autor
Jaja

Jsi moje planeta, slunce moje. Jsi půda, co obživu mi dává. Jsi nebe, vysoko nade mnou, proto mě mrzí, že nejsem ta pravá. S jinou se směješ, s jinou se vídáš, já čekám na tebe - sama. Květe můj i snění moje, tys šachový král, já tvoje dáma. Osm krát osm černých a bílých polí, osm krát osm zlých a šťastných dní. Šťastné jsi jiným dával, dávals jim sny, mně černé bdění. Z černých políček nemocné srdce mám. Bolí a pláče, že ztratilo nebe. Žij sladce, byť pro jinou. Odcházím kvůli tobě.
Hatvajl
17. 05. 2001
Dát tip
Hmmmm si dobra ale ja lepsi ....nekdy se na me podivej!

Falka
25. 02. 2001
Dát tip
Trošku zmatené... a bolavé... Víš, šachy jsou zvláštní hra, už proto, že vždycky někdo prohraje... a nebo to skončí remízou, čímž prohrají oba dva... Co třeba na tu partii zapomenout a necha se někde jinde pozvat na Člověče nezlob se? Krásně se u toho směje a povídá a když je někdo v domečku první, může tě třeba pozvat k sobě... :o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru