Život Krále.

Koně, svíčky, kočáry, To, kralovstvo mělo. Koupelny a záchody, To co jim chybělo. Když svíčku, lampu, Král neměl, potmě v noci sám seděl.

Život Krále.
Představil jsem si být Králem, v 17nactem, nebo 18nactem století.
Ráno bych se probudil, byl by připraveny velký sud, kdybych se
chtěl vykoupat.
Služebníci by čekali z horkou vodou. Po koupeli bych měl snídani,
z ovocem, ale jenom to ovoce co bylo v sezóně. Dnes musíme jet
na svatbu. Král vdává dceru tak tam musím jet, abych se ho
nerozlobil. Teď se musím rozhodnout jestli pojedu v kočáře nebo na
koní. V kočáře musíme jet po cestách, tak to zabere dyl. Ale je to
pohodlnější. Síce při poslední jízdě kočárem se nám polámalo kolo,
a byl jsem na vyjednavani pozdě.
Dorazili jsme na svatbu v pořádku. A na hradě jako na každým buď
je sychravo, nebo je dusno.
A po svatbě se zase všechno opakovalo, a dobře jsme dojeli domů.
Abych se jel podívat do Austrálie, to nebylo myslitelné, a do
Ameriky, to bych musel opustit moje království, na dlouhou dobu, me
království by mohlo být v nebezpečí.

Probral jsem se z mojich představ, a jsem rád že žijí v tomto
století. Na návštěvu si zajedu autem. Když je horko, tak zapnu
chladič, když je chladno, tak zapnu vyhřivač. Než pojedu tak si
mužů vzít sprchu, nebo se poležet ve vanně. Před nebo po snídani,
mužů mít ovoce z každého kontinentu, celý rok. Když nechci jít na
návštěvu, tak mužů jít do kina, nebo se podívat co nového ve
velkoobchodu a někdy si pustit rádio a poslouchat hudbu. Též není
žáden problém se podívat do Austrálie, Ameriky, a jestli mám na to,
tak mužů objet celý svět.
Konečně jsem na to přišel, že já se mám lepší, než kterýkoliv Král
v předešlých stoletích.

Uvědomujeme si že: Počítače obrazovky,
telefony mám.
Lehnu si tu na pohovku
hned si naříkám.
Že tu ležím a necvičím,
všechno mě teď bolí.
Když já vstanu s té pohovky,
musím chodit z holí.

---