Valentýn 333 \+;-¨¨''"::::%

Deset devět děs běs

Stluču opilou slečnu ve výrobně pil
Stluču jí a začnu se pronásledovat
obejmu slintavé ledovce na kavalcích
v roztáhlém nesmyslu čisla z ran
rozbiju a uklouznu po ledovce
jako samaritánka na třešňové větvi
jsem pubertální anonym
nakrást si do vínku slepičí hnus
sen každého naivky
jen v období zrání napadne tchoře
že už není mladík jak čokoloádový princ
stolovat odhalovat demonstrovat prsty
každé nitro v srdečném bití
jistota v autobusovém pohledu
snad to nejsou obrazy zarámované v klučině
taková pohoda v otázkách těl
vždy se naparuje až se rýsuje prasknutí
Altman nemocný stařec bez perspektivy
přikývává a v jeho očích je čitelný paprsek
jenž říká mnoho o dnešních patriotech
seberu si okovanou desku a půjdu směrem k hrůze
vesmírní filosofové mě budou podpírat
pokud nic nebudu chtít rozsévat tak nahromadím si víly
budu vít víli v zasvíceném prostoru
kašlaje na svět budu řvát jak kurva jenom nevím proč
jsem bulvár pro intelektuální odpady
jsem svit nudných včel
jsem ptakopysk co nikoho nemá rád
asi jako růžoví literáti nacpaní v rockerské palbě
přijímám a odmítám myšlenky pro lásku

---