Olympijské šílenství

Jedna aktuální.

Kdybyste to tušil barone Coubertine,
jakpak je dnes asi moji hodné ženě.
TV záře
zúžila mi obzory,
neuzřím teď její tváře,
ruším naše hovory.
Milenka má jméno olympiáda,
náročná je slečna stále něco žádá.
Sklouzneme se na kluzišti, proletíme vzduchem,
nechávám se omámiti tím sportovním ruchem.
Janda, Jágr taky Neumanová
povykuje dokolečka a pak opět znova.
Pojedeme spolu dolu,
svírají se kleště.
Hlava padá navrch stolu,
ona křičí „Ještě, ještě, ještě“!
V tom však zpoza šera
vystupuje záře,
Chválabohu moje Věra,
hledím ji do tváře.

---