Pod rouškou noci...

Černá a temná čeká.

Čeká na svou příležitost.

Příležitost, kterou jí dáváme jen my.

My, kteří se jí bojíme.

Bojíme se jejích temných koutů.

Koutů, za kterými se může něco skrývat.

Něco zlého a nečistého jako strach.

Strach, za který si můžeme sami.

Sami mu dovolíme vstoupit.

Vstoupit a neodejít.

Neodejít a zůstat.

Zůstat tam, kde není vítán.

Nevítán stejně jako tma.

Tma, která budí pocit bezradnosti.

Bezradnosti zcela zbytečnél

Zbytečné jakosvětem zmítající  zlo.

A zlo je jen takové, jak mu dovolíš, aby ti ublížilo...