Tak si zpívám

Nechtěj mi namluvit

že už ti nezáleží

s kým ráno probouzím se

večer usínám

vědět bys možná měl

co poznal sám bys stěží

ne dřív než s půlnocí

že lampu zhasínám

vyhlížím známý stín

co vzpomínkou se míhá

v mém srdci rozvalin

už zůstalo jen pár

vědět bys možná měl

to jediné že zbývá:

čekat tě v ústraní

a rozdmýchávat žár

s mou láskou nečaruj

jí strašně málo schází

boří zdi skrýší svých

jen ucítí tě blíž

povětřím dá se nést

i prodírá se mlázím

jak týdny jdou a jdou

jí lehčí zdá se kříž