odešli...

Odešli daleko moji andělé, k čertu s nimi, A pak i přátelé s nimi se vytratili, Na konci cesty, v téhle smutné chvíli.. Mé oči náhle zatoužily.. Podívat se na dno tvojí číše, Poslechnout naposled jemňounké kručení v tvém břiše A odkráčet hrdě do finiše.. Dotknout se barev, hlas tvůj slyšet.. A co bych za to ještě dal, Kdybych si s tebou nekonečně dlouho povídal, Kdybych ještě jednou svaly v křeči ztuhlé rozhýbal… Co jsem to udělal, bože, udělal… A nejde to vzít zpět, to hloupé cinkání Nejde se prostě jen tak opřít o hrany Dávno ztvrdlé a zmáčené slzami… Byla jsi mé tsunami… Smetla popel, utřela ze skříní prach, Zametla pod postel poslední svůj strach.. Nebyla jsi, nebyl jsem, nikdo z nás není vrah.. Zabila mě ta slza..ano, přesně ta, ta co se drží na řasách…

---