Věčný boj

Pokud nejste rentiéři nebo nedejbože nezaměstnaní určitě to důvěrně znáte. Není to sice moc romantické, ale o to víc bolestně skutečné.

Tlačí mě čas

Snad skrz gumu od trenýrek

Nepřál bych nikomu z vás

Poetiku dané chvíle

 

Všechny zóny patogenní

Sbíhají se pod mým ložem

V tomto čase časně ranním

Pomník z údů mám tu složen

 

Hypnos stále neodchází

Zasekl se pod peřinou

Zkrátka mě nic nerozhází

A minuty zvolna plynou

 

Asi po lektvaru z omamného býlí

Nakažen jsem virem „Ještě chvíli“

 

Budík se svou svatou trpělivostí

Zkouší zvonit asi po stý

Zbaběle to ale vzdává

Já si řeknu musím vstávat !

 

I přes hebkost pírek husích

Na šichtu se zkrátka musí !

---