O princezně Hnědovlásce

Všichni víme, jak to bejvá s těmahle slečinkama, že jo? To se prostě takhle jednou za sedmnácti horama, čtyřma mořema, dvěma palačinkama a jedním sobem narodí pankrálovi a pankrálovně malinký dítě. Jak to tak u pankrálů a pankráloven bejvá, je to buď slečnaprincezna nebo mladýpánprinc. No a čas od času se to povede a narodí se slečnaprincezna.

Jak tak čas utíká, a že čas je docela vychytralej panáček, protože má sice furt běhat stejně, ale občas se na to vykašle a de spát, občas zase uteče aby nikdo nevěděl kde je, schová se za roh a na někoho vybafuje, tak prostě jak si tak utíká, tak slečnaprincezna dostane jméno.

Klasický ména pro princezny asi všichni známe, Ruměnka Čokoládová, Mandarinka Piškotová nebo třeba Oplatka Marcupánová. Třeba když se narodila Mandarinka Piškotová, začala pak jedna velká čokoládová továrna dělat přesně takový mandarinkový piškoty, který se podle ní menovali, jakože na počest, ale ve skutečnosti na tom chtěli vydělat!

No, jenže někdy prostě se pankrál pohádá s pankrálovnou a na jméně se nedomluví a musí slečněprincezně dát nějaký strašně škaredý jméno, který se ani jednomu nelíbí, takže si nemůžou nic vyčítat. Tak třeba se narodila Zlatovláska - původně se měla jmenovat buď Šumněnka Malinová, ale pankrál chtěl aby to byla Křupinka Bublinková, takže se tak dlouho hádali, až jí dali úplně škaredý méno, Zlatovláska.

Ještě ke všemu jí ani nedali příjmení, takže se jí všechny děti posmívaly, že je vlastně Anonym, když se nemůže podepsat příjmením. Navíc jak někde na písemce ve škole měla vyplnit Jméno a Příjmení, tak se pokaždý úplně dovopravdicky rozbrečela a pančelka musela volat pankrálovi, aby pro ni přijel s kočárem do školy, že zase dělá scény…

A to my teď neuvěříte, co se jednou takhle stalo! V jednom strašně dalekým království, někde u Norska nebo tak, se narodil chlapeček, ale to se jenom špatně podívali, protože pak zjistili, že se špatně podívali a že to je holčička. No jenomže jak se špatně podívali, tak začli vybírat pankrál a pankrálovna méno pro chlapečka. Vybrali samozřejmě úplně krásný jméno, Lentilka Oranžový, jenomže když zjistili, že mají holčičku, nevěděli jak narychlo to jméno dát.

Jak to tak chodí, rychle rychle dejte jí jméno, když máte dát někomu narychlo jméno a nevíte jaký, dáte mu úplně škaredý. Nic blbějšího než Hnědovláska asi zrovna nemohli pankrál a pankrálovna vymyslet. Taky že nevymysleli, takže chudinka holčička byla dopadla strašně špatně.

Když chodila do školky, děti se jí smály, říkali takovou básničku, „Hnědovláska, Marka láska“. Marek byl malinkej chlapeček, co se nerad umýval, takže smrděl celej den jako hovínko. To se některým holčičkám ve školce líbilo, ale moc jich nebylo a ani Hnědovlásce se nelíbil, takže jí ta básnička rozčilovala.

Potom chodila Hnědovláska na Základní školu pro princezny, tam se jí ale taky posmívali, „Hnědovláska, Marka láska.“ Marek byl malinkej chlapeček, co byl tak malinkej, že byl Hnědovlásce po pas. To se některým holčičkám na Základní škole pro princezny líbilo, ale moc jich nebylo a ani Hnědovlásce se nelíbil, takže jí ta básnička rozčilovala.

Na Gymnáziu lidí s modrou krví nebo studenejma nohama to trápení Hnědovlásky bohužel neskončilo, její spolužáci si vymysleli trefnou básničku, „Hnědovláska, Pavla láska.“ Pavel se ve skutečnosti menoval Marek, to jenom bylo už blbý všem říkat tu stejnou básničku. PavelveskutečnostiMarek byl skvělej kluk, uměl při tancování strašně kroutit zadkem, dokázal vypít litr a půl mlíka a nepoblinkat se a taky vydržel jednou stát 10 vteřin se zavřenýma očima na jedný noze a dělat, že je moucha.

Všechny holky ho chtěly, ale Hnědovláska tak moc neměla ráda všechny Marky kvůli těm básničkám, že automaticky neměla ráda ani PavlaveskutečnostiMarka. Tomu to samozřejmě bylo strašně líto, zkoušel hrát ve třídě na kytaru a vyznávat Hnědovlásce lásku, dokonce jí jednou koupil od Růženky obří kytici růží a vyzdobil s nima celou třídu, ale nic nepomáhalo.

A čas zase běžel, utíkal, poskakoval snožmo, až najednou byla středa ráno a Hnědovlásce bylo dvacet roků. Když přišla do školy, čekalo na ni velký překvapení, PavelveskutečnostiMarek jí dal totiž narozeninový dárek! Byl zabalený do obálky a když KONEČNĚ sehnala Hnědovláska od někoho nůžky, tak obálku rozstřihla a našla tam dárkový poukaz do kadeřnictví. Chvilku si prohlížela svoje vlásky, jestli nejsou moc mastný a špinavý, protože poslední dobou si je pravidelně neumývala, ale pak jí to PavelveskutečnostiMarek vysvětlil.

„Hnědovlásko, když půjdeš do kadeřnictví a necháš si odbarvit vlásky na blond, nebudeš se už dál moct jmenovat Hnědovláska, budeš se moct jmenovat třeba Karamelka Cumlavá, děti se ti nebudou smát a my spolu budeme moct být!“ Jak PavelveskutečnostiMarek řekl, tak se i stalo. Nebudu nikoho napínat, když se Karamelka Cumlavá a užkonečněMarek vzali, měli dvě malinký děti, holčičku Leknínku Růžovínovou, chlapečka Oříška Pražeňáka. A když zestárli, tak umřeli, ale to už je jiná pohádka.