Pocta Goldonimu

Dante: To je ale dnes krásný den, viď starče.

Stařec: Muhehe, co ti mám povídat, ty mládá, svalnatá, rebelantská kože.

Dante: Pověz mi něco  z mládí, moudrý muži. Nějaký tvůj skutek, jenž se teď promítá ve tvém lstném a svraščelém obličeji.

Vidím ti to na očích.

Stařec: Zeptej se raději Dalibora, to je hoch, který si toho jako holič užil více, než má zaprášená záda.

         Na scénu vchází Dalibor ; pokouší se o zpěv

Dalibor: Jo lidičky, ode mě se asi dneska nic nedovíte, já vás totiž asi ani nepobavím. Nevíte, kde ja Sally?

Stařec: Dalibore. Ty stvoření dle obrazu ďábelskému. Jsi jediný, kdo mě nutí mluvit sprostě. Zhyň v plamenech pekelných.

Pročež vím, co je peklo a tebe já tam Dalibore dostanu, sic by mě to měla stát má drahá jablka.

Dante: Nač ta unáhlenost. Nění dnes krásný den, no pověz starče.

Stařec: (odmlčí se) Jesli mi to má kolena dovolí, Dante, prokleji tě také do oněch plamenů.

Vypravěč: Na scénu přichází král!

Dante: Slyšíte ty fanfáry? Král se blíží, prý z daleké země.

(král nepřichází)

Dante: Mám pocit, že vidím krále. Taky máte ten pocit?

(král stále nepřichází)

  Stařec: Mám skromný dojem,že vidím krále. Podívej se Dante. Támhle přichází.

(král Lear opět nepřichází)

Dante: Nedávno jsem se dozvěděl, že král je znaven po dlouhé cestě a možná se trochu zdrží.

Stařec: Ach tak....

Dalibor: Nevíte kde je Sally?........Very perfectly.....really perfectly!

Dante: (šeptem a nenápadně) Koukej sehnat krále.

(znovu zazní fanfáry a král skutečně přichází)

Král Franta Lear: Vítej lidu, leč z daleké země severské k vám cestu svou teď našel sem. Ó lide saský! Vaši sveřepost a vlídnost teď obdařím svou milostí, vy ohavná smečko loupežníků a kazisvětů.

Stařec: Dáte si mátový čaj králi?

Král: Ale jistě.

Stařec: No co koukáš Dalibore, koukej přinést šálek lahodného a zajisté šťavnatého čaje.

Dalibor: Dobře, mě to stačí říct jen desetkrát.Třeba po cestě potkám Sally a budu ji moci pozvat do kina.

Stařec: Zhyň v plamenech pekelných.

  Král mezitím rozdává autogramy........

Dante: Nedávno jsem slyšel, že král Franta Lear II. je mrtev, a teď když.....

Stařec: Nevěř všemu, co se říká v zemi Saské, neboť jen panovník a posel boží je to jediné, na co se můžeš při své inteligenci spoléhat.

Jeptiška Kamila: Ježiši, opatruj krále a buď i nadále dobrotivým Ježišem. 

----------------------------------------------------------

Stařec: Dovol králi, abych ti zarecitoval báseň. "Jak lvové bijem o mříže..."

Jeptiška Bára: A nechcete, abych vám já přečetla svoji báseň. Je sice krátká, ale taková...jako takhlééé trochu náladová.

                                                             A šmitec