Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepočasí1
04. 04. 2006
2
0
2080
Autor
karmen
Déšť je jako slzy padající po tváři nevinné,
Kapky jeho mohou pomoci i uškodit
Paprsky sluneční spolu s ním na obloze vytvoří barevnou duhu
Z ní chtěla bych do vlasů od tebe stuhu,
Že si nezapomněl
Slunce v létě září a snaží se opálit těla naše do hněda
Modré mráčky se po obloze honí
Jeden z nich připomíná mládě sloní.
Na zemi pod nimi lidé na pláži flirtují
Druhému letní stálou lásku slibují.
Podzim samá chmura
Listí opadá,ztratila se i má jarní stuha
Kterou odvál vítr kamsi do dáli
Ten který v létě jako vánek tu prodléval,
Nyní jako vichřice se městy,ulicemi,alejemi prohání
Přilétl dokonce i k nám oblaka černá na okamžik protrhal,
Aby z nich za chvíli spadlo několik bílých vloček
Sednu si ke kamnům a začnu psát to co počasí nám může dát,
Hrubě načrtnu tmavou oblohu při bouři
Letní vánek
Déšť z vymyšlených pohádek,
Sníh
Co připomíná známí smích
To nám přináší
Rozmarné počasí planety naší.
Odložím tužku,přestanu psát,odložím do úkrytu svůj starý otrhaný bloček.