navzdory

za soumraku kdy vytrácí se blouznění

zapaluji dvě svíce na víc než znak souznění

rozprašuji historky o divech a náhodách

pro ten okamih kdy tuhne krev v žilách

plamínky hoří stoupají k nebi

navzdory všemu co se nehýbe leží

navzdory oponě hradbám z kamene

navzdory štěstěně touze co semele

drahokam nevidomý k nohám mi skládá

leť nevracej snadno se padá

lehce je spočinout na trní v úpadku

úděl šum vran vykročit ze zmatku

čarozvláštní  poslání BÝT VIDĚN na Zemi