Sen

Chtěl bych,
ruku v ruce s křídlem vlaštovky,
v botách z broučích krovek
a v čepici z kůže užovky,
chtěl bych
s vírou blázna, co se tím netají,
jednou dojít tam,
co se obratníky stýkají.

A tam,
snad v nějaký zázrak doufaje,
svou vlastní duši,
vypustil bych do kraje,
a díval se,
jak přetváří se v draka z papíru,
anebo v sokola
či v hejno pestrých motýlů.

A potom,
už jen jako tělo bez duše,
ulehl bych pod strom,
a díky jasné předtuše,
věděl bych,
co všechno okolo mne znamená,
a že lidská srdce,
už nebudou více kamenná.