Ticho

Bezbřehá touha po naplnění uvrhuje tvé oči do věčné temnoty,

ta krátká chvíle poblouznění ti dala víc než jen duší křehkou temné šlápoty,

a přece stále nenávidíš slova,

zmatené a nesmyslné odlesky duší více prázdných než té tvé.

Mají strach z ticha.

Dá se to pochopit?

Ticho

Tak krásné, tak čisté, tak dojemné. Jak je ho málo. Bojíš se? A čeho?

Tak málo je ho a je tak tvé.

V tichu se všechny hlasy ztratí. V tichu nezbude nic. Jen krátké lehké odlesky svědomí a místo k přemýšlení.

Ach jak je vzácné…