Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seuvolněte se prosím
09. 05. 2006
2
0
726
Autor
snazzy
„uvolněte se prosím“
...
v kaluži plné kamenných tváří
u tramvajové zastávky
zrcadlí se skořápky duší
je podzim, a tak spadly z nebes
byla to rána, Bůh sedl si vedle mne
nepřipoutaný
a
sanitka měla zpoždění
...
„uvolněte se prosím
život je hra“
...
u zatuchlé lavičky
praskám z keře kuličky
podpatkem ze silikonu
Bůh sedl si vedle mne, svačina na klíně
zbraň vystřelila
raz
dva
monotón
a
já už nevěřím, slyšíte!!!
...
„uvolněte se prosím
vždyť času je dost“
...
dlouhou šedou mílí
běh na čas
se životem na kolečkách
má naděje vypadá jako srdce kluka
co chtěl být všude první
(nepřipoutal se a sanitka vůbec nepřijela)
...
„uvolněte se prosím
zítra je taky den“
...
víš co
Bože?
šouráš se vedle mne v prošlapaných papučích
a
není mi tě líto
Depresivní... a takový je i účinek. Nepochybně by zabralo i v masovém měřítku v poezií pro cestující pražského metra nebo jako zpestřující kulturní bonus v informačním katalogu letecké společnosti či zdravotní pojišťovny. I subjektivní výpověď dokáže velmi mnoho, jeli dost expresivní.