Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDalší prázdné místo...
12. 05. 2006
0
0
766
Autor
sofia
...nepoznala ses v zrcadle,
je tak průhledné,
tvoje oči zkalené,
hledíš do prázdna,
budoucností je zkáza,
záhuba, zármutek,
pálí každý dotek,
není totiž jeho,
ten odlítl pro věčný světlo,
nechtěl se na temnou zemi dívat,
vzlétl do nebe,
chtělo se mu zpívat,
na tváři slzy štěstí,
nevěděl,že to se někdy poštěstí,
zapomněl na celej zkurvenej svět,
nechce už nikdy zpět,
nevolnej ho ve snách,
nenič, co pohlceno věčností bylo,
nevracej,co odejít chtělo,
a koukej se s tím smířit,
přestan smutek vířit,
třeba tvůj svět bude lepší,
možná,
radši doufat než složit do hrobu kosti,
než myslet si že nahoře svět je čistší,
radši snažit se žít ve smyslu,
a najít svou adresu,
než klesnout k nebesům....
je tak průhledné,
tvoje oči zkalené,
hledíš do prázdna,
budoucností je zkáza,
záhuba, zármutek,
pálí každý dotek,
není totiž jeho,
ten odlítl pro věčný světlo,
nechtěl se na temnou zemi dívat,
vzlétl do nebe,
chtělo se mu zpívat,
na tváři slzy štěstí,
nevěděl,že to se někdy poštěstí,
zapomněl na celej zkurvenej svět,
nechce už nikdy zpět,
nevolnej ho ve snách,
nenič, co pohlceno věčností bylo,
nevracej,co odejít chtělo,
a koukej se s tím smířit,
přestan smutek vířit,
třeba tvůj svět bude lepší,
možná,
radši doufat než složit do hrobu kosti,
než myslet si že nahoře svět je čistší,
radši snažit se žít ve smyslu,
a najít svou adresu,
než klesnout k nebesům....