Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘezy a jiné zářezy
13. 03. 2001
2
0
2020
Autor
Nens
První zářez bolí
Druhý trochu uvolní
A třetí, ten už nevnímám
Při dalších si dávám pozor na znamínka
a nedívám se na žíly
Pak přijdeš na řadu ty,
A i kdyby ne
Stejně se tomu zasměju
A budu dělat že jsem v pohodě
A možná naopak
Možná už víckrát ne...
Krel> Škoda, že jsem Tě nepoznal víc,
že jsem tu nabyl dřív,
že jste oba pryč
a já zase sám
Dík za naději + TIPík za dílko
Jenže nikdo kdo to nedělá to nechápe, a kolem mně to nedělá nikdo... Takže mně nechápou ale ani nevěří když se vymlouvám na potkana a tak... Myslí si že jsem úchyl, ale vůbec nevědí o čem to je...
Já vím, ale kdo z nás ten blázen není...a vždycky se najde hromada těch lteří dokážou pouze soudit, ale pomoci nedokážou...hlavní je nedělat si z toho hlavu a kašlat na ně..nestojí Ti za to, když jim za to nestojíš Ty, člověk musí být občas sobec...
Hrozně dlouho jsem si myslel, že nikdo takový neexistuje, ale teď jsem potkal jednu písmačku a jsem po dlouhé době zas konečně šťastný a zjistil jsem, že čím míň se snažíš někoho takového najít, tím větší šance je že Ti přijde do cesty sám...
Tak na tom jsme úplně stejně, ale vždycky když něco takhle napíšu, tak ze mě spadne část toho šutru...
Ale část ho tam taky zůstane, a ten musí taky někdy pryč... A to bolí... Ale pak je člověk takový...takový lehčí....
Krel: Právě kvůli toho (toho o čem to je) jsem začala psát... Já se prostě snažím nějak odreagovat, abych už to nedělala a psaní mi v tom pomáhá. Ale nemůžu říct že vždycky:-(