Mezi nebem a peklem

Až jednou budu čestným hostem pohřebního průvodu, nebudu mít k pousmání asi mnoho důvodů. Tělo bude ležet v bedně a budou mi sólo hrát a má duše bude zatím u Boha se přimlouvat. Budu tiše dole čekat na nebeskou lokálku a moje duše zatím bude andělům cpát obálku. Bude prosit andělíčka, nebeskýho Ouředníka, ať přimluví se u vrchnosti, ať v nebi můžu složit kosti. Ať nemusím se s čerty hádat, kdo dnes pod kotel bude přikládat, že nedovezli včera uhlí, že čertům zimou držky ztuhly, že někdo ojel Belzebubku a někdo rozbil kadibudku. Tak prosí moje prostá duše buclatého andělíčka, tak smilujte se pane Anděl a vemte si mě do nebíčka.