my dva a naše hra

Chci se s tebou milovat.
nezatracuj mě, asi máme každej svůj svět,
každej máme v hrsti pár tech svejch vět,
kreslíme si barevně životy,
postupně ukrajujem hodnoty,
mlátíme hlavou do zdi,
snažíme se učit z chyb,
nenarazit znovu,
a dělat věci líp.

Nebejt sami a cejtit vedle sebe teplo,
pak před sebou zhasínáme světlo,
nechcem vidět ty hráče,
ty zkurvený omlácený sráče,
ty bolavý oči, co do noci křičí,
co natahujou ruku,aby cejtitly podporu.

Jsi dál než sem já, to je jasný,
jenže obě naše těla sou z masa a kostí,
nejsem to co vidíš ve svých očích,
třeba sem převlečená děvka,
co svádí tě hříšným pohledem,
miluješ můj úsměv, miluješ moje oči,
ale miluj mě, to je to nejcennější.......

Nebudu se bát, s tebou nechci hrát,
můžem z jeviště slízt,
ale jen spolu, za ruku a dohromady,
nenechám stát tě za zády.
nebudu plácat nesmysly,
pujdu radši za tebou do křesla,
políbim tě
řeknu : miluji tě,
a ty odvetíš hluše : já tebe taky...kotě....