Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMezi olivovníky
Výběr: sleeping_beauty
15. 03. 2001
7
0
2144
Autor
Abendstern
rozbitým schodištěm
v severním cípu amfiteátru
přichází zástup tóg
ověšených hrozny trpké révy
zneklidněných hlasem umírajících keřů:
!...voláme ke skalám...!
!...nebe zahalujeme...!
!...z hloubi duší zkalených...!
!...prýští olivový olej...!
první mezi rovnými
strnou v strachu z blízké smrti
prohánějící se nad močálem
ukryté kdesi v moři mlhy
jasný den přesto prozpěvuje dál:
...jsme ptačí spočinutí...
...hlasem létajících ryb...
...vzýváme naši matku...
...řeku podzemní...
jejich růžolící tváře
zmateny cizím smutkem
pohrávají si s vínem v žilách
budou až do rána družně se radovat:
!...kvílíme strašně...!
!...za tmy odhazujeme...!
!...sebe do kádí...!
!...a společně tato těla pijeme...!
dismorphia
20. 06. 2004
Mě ta forma a to volání taky dostalo, ale s prominutím mi tam vůbec nesedí ten olivový olej. Přijde mi nějak kuchyňsky nepoetický. Ale jinak fakt dobrá báseň.
Od kdy je kuchyň nepoetická? Koření je velmi poetické. Var kávy - to je poezie sama! A spálená pizza v troubě, která se hlásí o pozornost kouřovými signály? Co se nám to snažíš namluvit ??? :-)))))
je to o dionýsských mystériích? pěkné, nevím proč, ale působí to na mě jako by to bylo napsáno před sto lety - a to nemyslím nijak pejorativně
***--
tip
je to zajímavé
olivový olej se mi v básni zrovna moc líbí
jsme ptačí spočinutí
no prostě zajímavé obrazy
*