strach

Strach šlehnutí biče, ale zasloužený. Měla si být dávno jinde, tohle je mysli souzený, dopravit si mezi chtíče, proměnit se v prach. Dodat žití nový klíč. Promiň ta chvíle je ráno pryč! Jako uschlý list padám na hubu. Jako nepřečtený dopis odsoudím svou záhubu. Jsi kus vola co dělá kraviny. Zloděj co není bez viny. Roztáčí se uprostřed ruletového kola, abych upadla a znovu vstala, abych si vyrazila dech na tvrdých schodech a přitom pod hlavou cítila krvavý mech co je tvou vinou. Smrt je vykoupením ale i koncem je milosrdná strašidelně nádherná přesto před ní klečíme jako všichni hynou tak i já. Sama obklopená zvoncem jeho zvukem jeho koncem.

---