Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMahagonová píšťala z rohu přetančí..
13. 06. 2006
5
1
2426
Autor
komedie
autentickej vjem
trnový koruny na čele
..
trny
přes pět centimetrů
do obalů kaštanu zakouslý
vypouští mozkomíšní mok
..
kroky
každej první
mihne tuhu
každej druhej
tanker do bránice..
zelený sluníčka
po odkvětu hroznů
škrábou na vrata živýho sami
protože listy zase zpuchřaví
..vždycky je mi těžko..
vždycky se mi stáhne hrdlo..
snad raději
jinej film..
..
bůh ví co mě to napadlo
silnice dlouhá a rozpálená,
stejně stydnu od konečků prstů
snad přejde do každý nepodřezaný žíly..
třeba se neprobudim.
nohy zůstávaj v asfaltu vmražený
hromady štěrku do pasu..
rozplač se, prosím
ať taky
trošku chápu..
já ti uletím...
...
trnový koruny na čele
..
trny
přes pět centimetrů
do obalů kaštanu zakouslý
vypouští mozkomíšní mok
..
kroky
každej první
mihne tuhu
každej druhej
tanker do bránice..
zelený sluníčka
po odkvětu hroznů
škrábou na vrata živýho sami
protože listy zase zpuchřaví
..vždycky je mi těžko..
vždycky se mi stáhne hrdlo..
snad raději
jinej film..
..
bůh ví co mě to napadlo
silnice dlouhá a rozpálená,
stejně stydnu od konečků prstů
snad přejde do každý nepodřezaný žíly..
třeba se neprobudim.
nohy zůstávaj v asfaltu vmražený
hromady štěrku do pasu..
rozplač se, prosím
ať taky
trošku chápu..
já ti uletím...
...
do louky srhy
praskla každá přepážka
další buňky
řvou bolestí..
je to jak prokletí..
doteky klasů
který nemůžeš políbit..
všechna voda
proudí pryč..
i přes mebránu v krku..
vítr proťal obilí
pluju na jedný zlatý vlně...
příboje středozemí
a stýská se mi..
po všem a ničem..
možná po svobodě
zbytková nadvláda
se popelaví na smetišti,..
stýská se mi..
nebe je těsný..
někde daleko
sedí malej špunt na pláži u Egeje
jako před nedávnem..
vina obilí..až k moři
snad mě přivítáš..
těsnej vršek
pod ním žiletkou rozřízlá brána
mám srdce dokořán
před ním jen ruce..
vroucí
praskla každá přepážka
další buňky
řvou bolestí..
je to jak prokletí..
doteky klasů
který nemůžeš políbit..
všechna voda
proudí pryč..
i přes mebránu v krku..
vítr proťal obilí
pluju na jedný zlatý vlně...
příboje středozemí
a stýská se mi..
po všem a ničem..
možná po svobodě
zbytková nadvláda
se popelaví na smetišti,..
stýská se mi..
nebe je těsný..
někde daleko
sedí malej špunt na pláži u Egeje
jako před nedávnem..
vina obilí..až k moři
snad mě přivítáš..
těsnej vršek
pod ním žiletkou rozřízlá brána
mám srdce dokořán
před ním jen ruce..
vroucí
1 názor
je to fakt neskutečně intimní, a pozvolna, tak že jsem ke konci sám zrychloval, sakra
Autornez Námý
03. 09. 2006
dyž já si nějak na ty veselý estrády nepotrpim..nebo ne na takový ty veselý za každou cenu...co z toho vykoukne samo,to tam je :-P
komedie neni název básničky :-P ono to většinou neni o depresi.neni to vyloženě o ní,prostě si přemýšlim o všem možnym ,a občas z toho něco vyleze..:-)).. děkuju moc
komedie neni název básničky :-P ono to většinou neni o depresi.neni to vyloženě o ní,prostě si přemýšlim o všem možnym ,a občas z toho něco vyleze..:-)).. děkuju moc
na svůj věk píšeš hodně vyspěle! ale moc komedie to není...
kdekdo by asi řekl - a jéje, další variace na starý známý téma depky atd. (a mě to taky nejdřív napadlo), ale ty evidentně máš co sdělit a zvládlas to dost čtivou a formou (důkazem čehož je to, že jsem to jednak vůbec dočetl a že jsem ti navíc dal tip =o)
prolog hustej! a zajímavě vypointovanej...
ze samotný básně jsem přečetl 2 odstavce - zvláštní představivost - ještě se vrátím, teď nemám čas...