V rytmu rybího srdce

Včera se mi o tobě zdálo ...

 ... stála si na molu a vítr si pohrával s tvými vlasy ... byl už večer a košilku kterou ti ten chlípník severák nemravně nadzvedával ... jsem si tiše přál aby odvál co nejdá! ... upřeně ses mi dívala do očí a ... pak jsi natáhla ruku. Bál jsem se o tebe ... co děláš tak pozdě venku?? ... mlčky jsi pokynula hlavou směrem k vodě. ... zamrazilo mě ..  cože??!! koupat se?? teď v noci??!! ... ale to cos mi chtěla ukázat bylo něco úplně jiného a když jsem přistoupil až na okraj mola viděl jsem něco ... něco ... tak úžasného a krásného ... dvě ryby spolu tančily!! ano ... tančily!! jejich kluzká těla se světlými bříšky se mihotaly a svit luny odkrýval jejich tajemství jenž mělo být navždy lidskému oku skryto!! ... ano!! ... najednou mě to napadlo!!! ... chceš taky tančit .... a lísat se!! ... chceš aby tě někdo opečovával ... chceš být ... hrozně naplněná  ... ale nejde to !!! přestože jsi ryba .. nebo právě proto? jsi hebounká a studená!! ... jsi ryba protože nemluvíš ... jen naprázdno žábry ve vodě hýbeš ... jsi studená!!! a když jsem se pak k tobě otočil ... najednou jsem uviděl že mě za ruku držíš ... ale následovat mě nemůžeš!! ... tvoje tělo bylo od pasu až dolů pokryto šupinama!! ... smutně ses otočila ... a já uslyšel už jenom tiché šplouchnutí ... od té doby když kolem toho rybníka procházím ... vhodím kamínek ... či kousek dřívka ... občas vyplaveš ... ale čím dál tí míň ... a míň .... jako bys zapoměla .... že ruku v ruce ... na molu ... mlčky hleděli jsem spolu do vody ... a já si říkám ... proč musí něco končit ... něco co chci ... aby mě naopak naplňovalo .... já nevím .... marně si hlavu lámu ... snad jednou na to příjdu ...