Láska je blbost

Její tvář byla téměř jako tupý pohled nadrogované loutky. Cítila lačný pohled knížete. Během dne ji zavede do malé komůrky s velkou postelí, kde si ani ne po jednom otočení malých přesýpacích hodin bude připadat víc jako chlap. Úplně stejně jako každý mužský dobytek v téhle zemi.

,,Vykoupat a převléct do šatů dvorní dámy.˝ rozkázal kníže. Z bohatství a přepychu se jí zamotá hlava. Pyšně čekal, že se do něj zamiluje.

V rukách služek se stala loutkou, ale jen na venek. Kníže i její zbojník jsou prosťáčci, proto její čin nepochopí. Předně kníže s tím svým zájmem o jedno je excelentní idiot. Tohle by mohla být prostá léčka.

Poprvné vyjekla, když jí utahovali šněrovačku. Špatně se jí dýchalo, šaty celkově týraly tělo. Pomalu si uvědomovala, že pod vlivem nepohodlí má v obličeji "rozkošný výraz".

Když splňovala dvorský standart, přišel velitel stráží. Původně ji chtěl vyslíchat, jenže teď si to rozmyslel. Překvapením vykřikla. Necítila nic krom jeho odéru. Elixír zabral. Odvrátila hlavu, aby si nevšimnul jejího lhostejně znechuceného výrazu. Dovolila si ještě drobný úsměšek. Dole ve městě by ji označili za děvku. Pokrytci.

O něco později ji sám kníže dovedl do malé komůrky s velkou postelí ve věži s okny z barevných sklíček. Tam ji nechal odstrojit jednou služkou.

Kníže se snažil působit divoce, ale jen tím zakrýval skutečnou délku samotného aktu. K jejímu znechcení to trvalo půl obrátky malých přesýpacích hodin. Jako impotent by měl možná lepší výsledek, pomyslela si zcela bez emocí.

Takový epizodek se dočkala více v nejrůznějších deních i nočních hodinách během jednoho týdne.

,,Proč jsi ke mně přišla?˝ zeptal se samolibě. Tajně čekal, že si postěžuje na zbojníka.

,,Jsi vládcem této země a já prostě poslechla zemi.˝ odpověděla mu. Kníže byl samozřejmě velice polichocen.

Několik dalších dní dělal prapodivné věci a vydržel o něco více. Zřejmě ji chtěl uspokojit, ale ona necítila to místo, kde se pokoušel. Nevadilo jí to, protože byl poslední letní měsíc a ona věděla, že se podzimu nedožije.

Další týden se na ni ocitl snad každý muž mající přízeň knížete. Pečlivě si zapamatovávala jména a výkony. Většinou šlo o částečné impotenty nebo byli dřív než k tomu vlastně došlo. Naplnilo ji to odporem.

Jednou to zkusil i kuchtík s jídlem. Podívala se na něj jako při aktech s muži. Mladík okamžitě vycouval.

Nastaly slavnosti léta. Cítila postupující jed, který působil od okamžiku jejího vstupu ke knížeti. Tento speciální jed jí dala stařena z lesa.

Na prostranství slavnosti vstoupila zrovna, když se zbojník se svým doprovodem domáhal jejího propuštění. Kníže oponoval, že ona přišla dobrvolně. Neváhal dosadit slova o lásce.

Na to zbojík řádně vypěnil. Obviňoval knížete z nepravostí.

,,Přestaňte žvanit o lásce. Z takových řečí mi je hůř, než z té bandy, co se mnou v poslední době spala. Láska je jen oblouznění smyslů, ze kterého se dá procitnout pomocí vody ze Vzdálený studny v horách. Procitla jsem a vidím dva blázny.˝ zvolala odtažitě. Nastalo ticho.

,,Pri takové mužské neschopnosti, kterou jsem zažila, je přkvapující, že se tady vůbec rodí děti. Sama jsem vypila vodu ze Vzdálený studny, abych procitla a dnes skonala.˝ poslední slova jen zasípala a zhroutila se mrtva k zemi.

Nastal nepopsatelný zmatek. Zbojík to neunesl a utekl do lesů, aby se z něj stal poustevník. Kníže utrpěl veliký posměch mezi lidem.