Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTulák tmou
15. 09. 1999
0
0
3090
Autor
Merle
Tam odkud přicházím
je tma a ticho,
nic a smrt,
bolest a prázdnota.
Bez tebe.
Tam odkud přicházím
se vítr potácí
od ničeho nikam,
a zase zpátky.
Protože tam nejsi.
Já jdu za světlem
třpytu hvězd
věčnou temnotou
přímo bez zastávky.
Za tebou.
Proplouvám časem
mezi okamžiky
silně a divoce,
na vlnách vteřin.
Myslím na tebe.
Tisíc roků letu
rychle a nedočkavě
a nejsem blíž
ani o kousek.
Proč utíkáš?
Tak na chvíli
uvěřím tomu,
že jsme se mohli
potkat jen jednou.
Ty a já.
Podívám se
do stínu duše
a uvidím obraz
složený ze střípků.
Jsi tam, ve mně.
Zářivé hvězdy
nasbírám do dlaní,
a nakreslím
do sametu noci.
Tvůj obličej.
Lásko!
Prokl: hádat se nemusíme, stejně se navzájem nepřesvědčíme. a hádka pro hádku není nic pro mě... mysleme si každej svoje :-))
je psaná jasně pro 2. osobu jedn. čísla, tudíž MUSÍ bejt osoibní ... místo má, ale né veřejný ... pojďmě se pohádat!!!
m.
*Tulák tmou: herdek, kolikrát mám opakovat svůj otřep???...hele, já myslim, že milostná poesie (aspoň u mě) určená pro milovanýho člověka je stokrát lepší než ostatní...píšeš ji jen ze srdce...v básní nemilostný se Ti do ní plete i mozek...nemáš právo pustit tohle mezi lidi na Net...styď se, virtuálně tě tluču důtkami...hahahahahaha
Bambi: nemysli je myslím (haha) jedinej možnej recept
mike: já jsem (kromě poesie(?) v 7 letech) snad nic nezveršoval...a stejně jsem na 3 básně pyšnej...a na zbytek už trochu míň...ale neveršování neznamená nekvalitu (jak překrásná čeká mnoho hnásobná negace!!!) ... konec hlášení v neveršbásníbránským dialektu..chachacha
m.
prokletík: dovolím si nesouhlasit, tahle báseň vůbec není osobní, a i kdyby byla, i milostná lyryka má svoje místo (ikdyž zprofanované). Důtky odrážím mečem a dělám ty ty ty - ne ne ne ;-))
Láska nikdy a nikam neutíká, je tady vąude kolem Tebe! Nemysli na ní (myąlenky klamou). Vci» se a prostě jí ľij! Já vím, ľe Tvé srdce na to má, :ooo)))), tentokrát bez (k):-))
Místo kde jsi samotu v prázdnu žil, bolest okusil nazvali světem. Bez tebe, Protože tam nejsi, Za tebou, Myslím na tebe, Proč utíkáš, Ty a já, Jsi tam ve mně, Tvůj obličej, Lásko - myslím, že báseň je odpovědí, prohrála tma, Bůh promluvil a stalo se.
Nakonec to vypadá, že nějaká ta láska co tady o ní všichni mluví možná stojí i za to, když je ta báseň taková pěkná.
" ...Když v tomhle životě se minem, chtěl bych Tě najít v nějakém jiném ..."
Teda já padám, je to krásné, od začátku do konce. A dokonce i od konce na začátek ...
Teda já padám, je to krásné, od začátku do konce. A dokonce i od konce na začátek ...
Začínám mít dojem, že za přežití týhle básničky mohl nějakej instinkt, nejspíš zachování rodu :-)) Nečekaná pochvala je pro mě ještě lepší pochvalou. Jo, tuhle básničku jsem psal s naprosto chladnou (nezamilovanou, nerozesmutnělou) hlavou.
Mám celkově technickou poznámku: Pokud mi někdo odpovíte na nějakou moji kritiku (u ne mého díla), prosím, pošlete mi zprávu, abych se o tom dozvěděl. Bohužel nemám čas pročítat ani všechny nový díla, natož ty staší. Díky
Mám celkově technickou poznámku: Pokud mi někdo odpovíte na nějakou moji kritiku (u ne mého díla), prosím, pošlete mi zprávu, abych se o tom dozvěděl. Bohužel nemám čas pročítat ani všechny nový díla, natož ty staší. Díky
Dobrovolně se musím přiznat, že když jsem to četl poprvé, tak mě to nechytlo. Pro jistotu jsem si to přečetl podruhé a začalo mě to tu a tam chytat. Tak jsem si to přečetl potřetí a zjistil jsem, že začínám do básně pronikat hlouběji. Při čtvrtém čtení jsem v té básni poznal i své podobné chvíle a pocity a začala se mi moc a moc líbit. Svou hloubkou v jednoduchosti skryté.
Já nevím co zde psát. Všechno už bylo řečeno a já souhlasím. Opravdu to stojí za přečtení.
Krásná poloha hlasu při recitaci, skvělé, prý nepodařené a přitom skvost..