Rozsévač hadích páteří

Dráždil jsem zmiji nohou bosou

snažil se rozsekat kameny kosou

stahoval kalhoty, když brod byl v dálce

pasivita je pouhou urážkou šance

Kopal jiným jámy, sám do nich padal

hřával si na prsou chromého hada

co jsem si navařil, sám jsem vždy snědl

koláče bez práce máčené v jedu

Zasel jsem vichry a sklízel bouře

z bláta vykročil přímo do louže

košile byla mi bližší než kabát

svině jsem nechával v perlách se hrabat

Opitý na hadry vodu jsem kázal

bližním svým kol huby sladký med mazal

vlk podle oděný v beránčím rouchu

slizký jak exkrement vábící mouchu

S čím však kdo zachází, tím také schází

duši mi zasypal nezpočet sazí

zmrtvěla, zetlela jak moucha bez křídel

bezduchý stávám se čichačem lepidel