Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDon Juan Tenorio II
Autor
Albireo
Málokdy si po probuzení pamatuji, co se mi zdálo. Svého času jsem se však vzbudil a v hlavě mi zněla poslední věta z mého snu. Byla dost podivná a napadlo mě, že by se mohla hodit do básně. Udělal jsem z ní dokonce refrén.
Kde hříšnost zhubila mou vratkou duši?
Byla to náhoda? Byl to snad osud?
Takovou chvíli jsem nepoznal dosud.
Nechci se omlouvat, byť se to sluší.
Neptám se na zítřek, stačí mi tušit,
milá mi v náručí blaženě sténá -
v duchu už zjeví se neznámá žena.
Hříšnost mi zahubí mou vratkou duši.
Proč nové přísliby přehluší, co je,
odsunou přítomnost do spodní sloje
a vše, co neznáme, proč tolik láká?
Jen nové svody vždy slyší mé uši,
hříšnost pak zahubí mou vratkou duši
a další nešťastná bude zas plakat.