Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDon Juan Tenorio II
Výběr: Print
20. 07. 2006
7
3
3485
Autor
Albireo
Kde hříšnost zhubila mou vratkou duši?
Byla to náhoda? Byl to snad osud?
Takovou chvíli jsem nepoznal dosud.
Nechci se omlouvat, byť se to sluší.
Neptám se na zítřek, stačí mi tušit,
milá mi v náručí blaženě sténá -
v duchu už zjeví se neznámá žena.
Hříšnost mi zahubí mou vratkou duši.
Proč nové přísliby přehluší, co je,
odsunou přítomnost do spodní sloje
a vše, co neznáme, proč tolik láká?
Jen nové svody vždy slyší mé uši,
hříšnost pak zahubí mou vratkou duši
a další nešťastná bude zas plakat.
3 názory
Je to krásné, jako všechno, co jsem tady četla! Už to čtu snad popáté, stále dokola, jen si stále říkám na začátku "Kdy" místo Kde"*/
vlastovka.
07. 08. 2006vlastovka.
07. 08. 2006
Abych pravdu řekl, už jsem se ze snu probudil i smíchy. Ten jsem si pamatoval taky a sepsal ho na LiTerru (můj primární server).
Jo, takovy sny mam taky, to se pak budim vydesena a vycerpana, brecim a kricim, uprostred noci si beru prasek na spani a rano zaspavam...
To jsi šťastný člověk, Bernadeto. Já si pamatuji jen sny, ze kterých se probudím hrůzou - třeba ten, který končil nedalekým výbuchem atomové bomby.
tip
Já si často pamatuju sny a dokonce mají i melodii, některé si pak zpívám po celý den...
Děkuji. Kdysi jsem se sice učil hrát na akordeon a zkoušel jsem i komponovat, ale na zhudebnění si rozhodně netroufnu.