Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMá kniha vzpomínek
24. 07. 2006
0
0
722
Autor
Panky
Sepsal jsem všechny mé vzpomínky na tebe,
každá z nich mi dodává sílu a vždy vyzní tak sladce.
Uložil jsem je na bezpečné místo, ze strachu, že snad jednu z nich ztratím -
tam, hluboko do mého smutného srdce.
Chvíle s tebou byly vždy magické,
tak prchavé a dlouhé zároveň.
Ty okamžiky mi nikdo vzít nemůže,
navždy tam zůstanou a to mě těší jen.
Sedím teď na židli v osamění,
za další dlouhé jasné noci.
Vidím padat hvězdu a přeji si
být blíže tvému srdci.
Kde jen je konec
těch krásných dnů?
V mé knize vzpomínek,
v mé knize snů...
přemýšlela jsem, co napsat. poté, co jsi tak hezky sjel Hrbola... Takže: chápu pohnutky (kdo by ne?), nicméně veršotepectví v tomto stylu mi připadá velmi hloupé.
btw, pozor na můj x svůj.
ad_Hrbol: Já respektuji tvou image, kterou tu máš. Ale proč tolik upřímnosti? Proč jízlivý komentář za každou cenu? Proč bez empatie? Všiml sis věkového rozdílu mezi námi? Byl si vždycky tak "chladný"? Ne, vím, že to neni správné slovo, ale možná chápeš.