Dopis bez adresáta

Dopis bez adresáta

Píšu ti tohle psaní,
není první
a to ty víš.
Píšu ti tohle psaní,
jako tečku za větou,
jako tlustou čáru za tím co bylo,
co už není.
Máš mnoho jmen
a já nedokážu vyslovit ani jediné.
Bylas Sluncem,
talismanem,
vítězstvím i prohrou,
přítelem i zrádcem.
Nemám v sobě nenávist,
nemám v sobě přátelství,
nemám v sobě lásku ani naději,
nemám v sobě nic,
neboť vše si zabila.
Jsem cizincem v tvých očích
a i to věčné mlčení mi drásá nitro.
Byly jsme spolu a každý sám
a teď ani necítím nenávist.
Neomlouvám se.
Nečekám ani náznak tvé lítosti,
už o ní nestojím.
Vem si ji
a i všechny sliby, lži a přetvářku.
Vezmi si cokoli,
co ti snad patří
jen mě už přestaň v mých myšlenkách svazovat.
Vezmi si cokoli,
co chceš,
hlavně vypadni.
Slzy.
Vyhrkly mi slzy,
možná kvůli tobě,
možná kvůli všem těm ztrátám,
možná je to naposledy.
Možná je tisíc sluncí,
ale já už nevěřím ani v jediné.