Jel jsem domů

vstal jsem před pátou a šel na šibeník,
prchlivá zima to byla, protože jen tak lechtala a věděla, že uteče
tak ani nebyla středem mého zájmu, trochu pozvednutý žaludek mě nadnášel
a boptnala mi hlava lehce přes záda jsem měl rozložený stín

umřel jsem s koleny u spánků
nevím už jak se to stalo
na obličeji připlácnutou strouhanku
děvče ve větru zaplakalo
svedlo můj stín
tak jsem tam ležel sám
či s těmi koleny co to mělo být nevím
napůl jsem měl otevřené oči

nastoupil jsem do autobusu a přisedl a pozoroval
lidi jeli do práce svou pravidelnou linkou
trochu jsem se styděl jakoby spíš za to,
že tak jezdí každý den, styděl jsem se za ně a oni vystoupili, zavřel jsem oči

dobytčí kopyta s koňskými hlavami
běhaly svobodně po našem dvorku
husičky ve výběhu srdečně plakaly
běhaly přes čerstvě vysázenou školku
všichni si hověli v hovnivém křepčení
od rána do rána a k srdce daleko
komín stín rozsypal začoudil sazemi

---