I za plotem je náš svět

Při pohledu na skládku či pytel s odpadky u silnice si kladu otázku, jak vysvětlit těm, co to vyhodili, že I ZA PLOTEM JE NÁŠ SVĚT. Sem tam zaslechnu postesknutí: "... někdo by měl uklidit tenhle bordel ..." a možná si ten člověk ani letmo nepomyslí: "Můžu s tím něco udělat?" Každý má reálně jedinou možnost, jak to zlepšit. Sebe. Nikdy na to není pozdě. Pozdě bude jenom tehdy, až tu nebude.

Věřím, že zbytečně poraženým stromem o dvě ulice dál nebo na jiném kontinentě je poraženo i kousek z nás. Nejsme něco odtrženého od přírody. Jsme spojeni s planetou. Když bouchne jaderná bomba kdesi na druhé polokouli, není to v jiném světě než v našem. Skládka ve vedlejším lesíku je jakobychom ji měli na zahradě. Každý bydlíme v jednom pokoji velikého domu jménem Planeta Země. Nikdo do rohu svého pokoje nebo hned za své dveře nevysype smetí. Ale o kus dál ...

Nemůžeme všichni napravovat všechno, ale můžeme nebýt lhostejní k tomu, co máme "za plotem". Zkusili jste někdy zvednout a vyhodit papírek na veřejném místě? Zkuste to.

Věřím, že náš svět je propojený víc, než tušíme, a tudíž když třeba přemístím šneka ze silnice, aby ho nepřejelo auto nebo třídím odpad, tak posunu celý svět o kousíček tím správným směrem. Asi to nejde vysvětlit a ukázat nějakými pár slovy. Na to je potřeba celý život. A tak bych ho rád prožil. A posunul o tolik kousků, kolik mi bude dáno času.

Snažím se najít si víc času na činnost Okrašlovacího spolku v Jílovém u Prahy, protože v něm vidím hluboký smysl - od první turistické cedule, ze které jsem se o něm poprvé dočetl, po seznámení s jeho stanovami, činností a členy.

Možná je tohle jen pár vět, ale je také možné, že ten "papírek" někdo opravdu zvedne.

Hezký den i noc