Balada života

Na kraji lesa dítě stojí,

hledá,hledá v lese cit.

Pro lásku,pro svět,pro obojí.

Hledá až pozdě do noci.

Do cesty stromy se mu staví,

a měsíc slabě svítí jen,

a jsou věty co nevysloví,

když v temnotě se snoubí sen.

Jak můra,která v světle svíčky,

svůj život smutně promrhá.

Jdou mechem jeho tiché krůčky,

po vousech děda vševěda.

A všude ticho,tma a strach,

bárka se zmítá ve vlnách,

jak prometheus v poutech křičí,

však nikdo nikdy nevyslyší,

prosbu,co klesá v kolenách.