Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMihotavé sršánění tmou aneb nezáživné téma
22. 08. 2006
6
0
1072
Autor
wedle_vazy
ventilačkou štítem polézt trámy vonně natřené, k chůzi jako stvořené
poskákat fólii s fajnovým povrchem
dole mihot neschopný nalézt čas pro pohyb vzduchem
jeden dokonce mává harmonikou čelního stínítka
co ti dělám, tupá obludo?
klidně se nesu níž, zakroužit, ať vidíš spíš, čím pyšní se mé pozadí,
ale pak raději hned…
…zpět do vláken
po ráně jako z děla se na bílém kartounu kol hluboko vraženého ostnu skvěla černožlutá kaše
zbytky zmizelého těla
mihotavý smích rozčísl podvečer chvastounsky zvrhlé estrády
stínítkem za zády na odiv nabízel důkazy vraždy
mezikde v štěrbině v pruhovaných legínách přemlela matka drobotině kohosi k svačině,
láteříc, že starej zas lítá někde po půdách
obbzučela hlídání, a po stopách nositele, odvířila vcítit se podobám tuláka
mihotavci leželi vodorovně směrem k blikání
tak tady tudy tedy trajdá?
lajdák a nezbeda; láká mladý svišně na mihotavý biják a paropropustnou matračku?
v tom centimetry jižně pleskl mihota netrefik kartounem o dřevo
a automatik avax bzukl,
uteč
ty střevo!
vzlet
a znovu třesk
zuřivě
blíž
třetí svist o smrkovou kleštinu trefenou máchnul ji na fošny z modřínu
bolestivá svíjení zkrátila dvakrát rychle za sebou se blížící bílá zeď dorazínu
po ní tma…
…tma
a znovu tma
až v šeru mihotavém ozářená nehybnost nepatrně pohnula stínem
bolestí i zlostí zacvakala kusadly do Lucasovi zářivkované
a na zdravém údu sunula uplácané krustí k pelesti
s pohledem žhnoucí nenávisti k odvetě za milostné začátky a konce
krční tepna mihotělce tepala tak mělce…
vyslanec kuželu královského úlu přilétnuvší v druhé polovině následujícího dne
zkonstatoval pevné prostředí nanejvýš přijatelné, avšak díky
koncentraci mihotavců, sršelbohu, nevhodné k výstavbě
na cestě zvěstování noviny, nedrže valné pozornosti
ven oknem dokořán byl vyvržen mrakem vzdušné laviny
to se (jen) mihotavec, zaplaťúl, potřetí, tentokrát marně, ohnal potřísněným stínítkem
To je fakt - dost - dobrý, jenže jsem to musel číst třikrát, než jsem našel vodítko. Ale teď jsem spokojenej, protože mne to pobavilo, obohatilo ( a trochu otrávilo, protože takhle si pohrávat abstrahujícími pohledy na docela obyčejné dění s užitím nových a přesto srozumitelných slov...to neumím... no - prostě je to fajn ! Nazdar !