Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno
23. 08. 2006
3
0
1234
Autor
Lorwen
Šepotom Ti zvečera vkladám do uší
Epitafy i najsladšie verše
Rozjatreného vnútra,
A Ty mi ľahučko vplietaš do vlasov
Otvárajúce sa kvety s omamnou vôňou.
Čím ťažšie sú moje viečka,
Tým viac si preč –
Jemne mizneš a zanechávaš ma
Spiacu na vystlanom lôžku.
Ráno sa budím šťastná a spokojná,
S obrazom Tvojej tváre pred očami
A s Tvojím menom na jazyku,
A skoro si ani neuvedomím,
Že takmer všetka vôňa vyprchala,
Že o Tebe opäť neviem
Takmer nič.
Aššurballit
23. 08. 2006
To je... krása...
Málem mi stekla z oka slza. Snad proto, že už nedokážu psát tak něžně, snad proto, že už ta něžnost ve mně je pryč, snad proto, že už jsou všechny ty staré melancholické časy pryč...
Buď vděčná za tu něžnost, co v sobě máš...
tip