3.

Za všechno děkuji i mnohdy za to málo schoulené do dlaně že směla jsem to krást za matku - řeknu jí už sotva co se stalo - ztracená do ticha je živá - chce mě zmást za otce děkuji za facky za poklesky snad jich moc nebylo - žel život má svůj řád za bráchu za lidi co s nimi je mi hezky za teplo náručí co nedovedly hřát za víru děkuji že ještě konce nemá můj život - za tebou že cestu najdu včas za tebe děkuji tvá ústa dosud němá tisíckrát nezradí ne - netřeba mi hlas lehce se s nadějí prochází pod hvězdami když bělmo pod víčky jezerem stane se Měsíci pohaslé panenky bloudí samy za všechno děkuji co vítr odnese ...

---