Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSoumrak
27. 03. 2001
0
0
713
Autor
darii
Jakmile se zešeří nebe,
objevím se vedle Tebe.
Přicházím tak každý den,
sním s Tebou každý Tvůj sen.
Jenom tak na posteli sedím,
dívám se na Tě a přemýšlím.
Proč není nám dáno býti spolu?
Já ptám se sebe zas a znovu.
Celou noc tiše s Tebou strávím,
možná o tom ani nevíš,
po tváři Te pak pohladím,
jemně, at´ se neprobudíš.
Vyprávím Ti o krásách světa,
a takto začíná má veta:
Láska, to je písmen pět,
která znamenají pro každeho něco jiného.
Pro mne je to celý svět,
a pro někoho třeba něco smutného.
Tiše a lehounce spíš,
možná má slova slyšíš.
Nebudu tady, dobře to víš,
až se ráno probudíš...
Nemám Tě rád - zkoukni moje Auditko a odepiš
Navíc si myslím, že je podstatně na škodu, když jedno slovo napíšeš s interpunkcí a druhé ne, jestli to teda není Tvůj umělecký záměr. Dávej si na to bacha - ruší to.
Ty překlepy jsou opravdu dost únavné, doporučuji přd odesláním znovu přečíst.
Jinak se mi to docela líbí, až na to, že jako většina zöbčak škobrtáš v rytmu (Jenom tak na posteli sedím, lepší by bylo Jen tak...)