Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sama

28. 03. 2001

903

Autor

M

Tak tohle jsou jenom moje osobní pocity.

Tak sama chodí po kraji a slzy na krajíčku, hvězdy se na ni dívají, svítí jí na cestičku. Jde sama, občas zavzlyká, ke studánce míří. Trápí jí láska veliká, bolí a hrozně tíží. Tak sama u studánky klečí, nabírá vodu do dlaní a své bolavé srdce léčí, neslyší tiché volání. Jde sama lesní pěšinou, teď za ruku ji někdo vzal, byl to on, podíval se jí do očí a řekl jen: \Promiň, ale myslím na jinou, nemám, co bych ti dal.\ Tak sama leží dívka malá na paloučku u lesa. Ta láska, ta jí život vzala, teď pohltí ji nebesa.texttexttexttexttexttext

Caddy_Gabinka

05. 02. 2006

Dát tip

je to...hezke...

Mocelaumbra

25. 06. 2001

Dát tip

Milá M....moc hezké....moc pravdívé.....a moc to bolí....když se to stane...ale takový je život.

rs232

24. 06. 2001

Dát tip

Smutek je ukrytý v bolavé básni revolver nabitý tož živote zhasni... Co to je za blbost chmurnou a bez víry vždyť každá je naše kost a každá má své míry kterými příroda obšťastnila by byla někoho přeci milá.