Žár

Bože na nebi, podej mi ruku svou. Bože na nebi, pohlédni na mou romskou tvář, plnou utrpení a jizev, Bože na nebi, pohlédni do mých cigánských černých očí, které v jednom kuse pláčou, již vytvořily koryto řeky, tak hluboké, tak veliké, tak široké jak jen cigán své černé srdce má. Bože můj, devloro jekhoro, kaj hi tre aspa, kaj hi tre vastora, kaj mri dajori. Mri devlikani dajori, kaj hi tre kále bala, kaj tut the šukár jaka? Vidím zástupy Romů v jeden šik, jdou, smrti se nebojí, černý orel na ně z výše hledí, sděluje jim řečí ptáků, ať se nebojí, z dálky nebeských výšin je slyšet tóny testklivé, tóny cigánských houslí, pláčou, zalykají se tak, že koryto cigánských slz tvoří již oceán. Bože můj, mro devloro jekhoro, mre čhavore jekhore čorore, dikhav tumáre aspa, dikhav har thumen daran the roven. Bože můj, tiknore čhavore džan, džan polokores, baro hi lengro tiknoro roviben, Bože můj, mri devlikani daj, mri dajori, mro dadoro, Osvětim! Hi foros kaj musaj e Roma džan, kráčí v jednom šiku, kráčí vstříc smrti, černý orel jim naposledy zamával svým křídlem. Bože můj!

---