Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdmítnutý anděl
29. 03. 2001
4
0
1791
Autor
Špuntík
Na pomníku
Odmítnutých slov
Tisíce orbitalů pírek
Miliony lechtivých slov.
Sedím bezradný,
Zraněný
Opilý marností
Schlíplý bezmocností.
Ta krutost
Nebeských bran
Co zamčeny
Atomy těžkých chvil.
Přemítám
O temnotě
O smrti
O tobě.
Když tu tak sedím
uprostřed posměchu
dešťových kapek
vzpomínám na svůj OSUD
jak umíral a odmítal
mou božskou pomoc
Po žulových vráskách
Stéká chladný pot
Plný fyzikálních zákonů
K přeplněným ústům Země.
Sedím opuštěný
Polomrtvý
Slepý marností
Zkroucený prázdnotou.
Ta nadsíla
Božských zákonů
Co zakryty
Satény biblických obětí.
Když tu tak ležím
uprostřed skřehotu
hladových vran
umírám na svůj OSUD
a odmítám božskou pomoc.
Jo, titul je krásnej.
Uvnitř se pak střídají nádherné momenty se slabšími.
"pomník odmítnutých slov", "uprostřed posměchu dešť.kapek", "žulové vrásky", "slepý marností, zkroucený prázdnotou", "satény bibl.o." - to jsou opravdu krásné vazby.
Zato "OSUD, jak umíral" a "umírám na svůj OSUD" mi vadí, i když chápu, cos chtěl. Je to sice nápaditá variace, ale nesedí mi.
Nicméně - jako celek je to rozhodně dobré a stojí to za přečtení a koneckonců i za tip.