Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odmítnutý anděl

29. 03. 2001

1798

Autor

Špuntík

Na pomníku Odmítnutých slov Tisíce orbitalů pírek Miliony lechtivých slov. Sedím bezradný, Zraněný Opilý marností Schlíplý bezmocností. Ta krutost Nebeských bran Co zamčeny Atomy těžkých chvil. Přemítám O temnotě O smrti O tobě. Když tu tak sedím uprostřed posměchu dešťových kapek vzpomínám na svůj OSUD jak umíral a odmítal mou božskou pomoc Po žulových vráskách Stéká chladný pot Plný fyzikálních zákonů K přeplněným ústům Země. Sedím opuštěný Polomrtvý Slepý marností Zkroucený prázdnotou. Ta nadsíla Božských zákonů Co zakryty Satény biblických obětí. Když tu tak ležím uprostřed skřehotu hladových vran umírám na svůj OSUD a odmítám božskou pomoc.

Zolo

29. 03. 2001

Dát tip

Už jen za titul*

Wopi

29. 03. 2001

Dát tip

Jo, titul je krásnej. Uvnitř se pak střídají nádherné momenty se slabšími. "pomník odmítnutých slov", "uprostřed posměchu dešť.kapek", "žulové vrásky", "slepý marností, zkroucený prázdnotou", "satény bibl.o." - to jsou opravdu krásné vazby. Zato "OSUD, jak umíral" a "umírám na svůj OSUD" mi vadí, i když chápu, cos chtěl. Je to sice nápaditá variace, ale nesedí mi. Nicméně - jako celek je to rozhodně dobré a stojí to za přečtení a koneckonců i za tip.